Cesta Gustava Mahlera

Nová zeleně značená pěší trasa Klubu českých turistů vedoucí ze Želiva přes Kaliště k Wolkerovu památníku u Lipnice
Recenze po projetí na kole

     Když jsem na konci roku jel na kole ze Speřic na Kaliště, všiml jsem si na stromech podél silnice zelené turistické značky, která zde před tím nebyla. V Kališti u domu skladatele a dirigenta Gustava Mahlera jsem objevil směrové tabulky, ze kterých jsem vyčetl, že cesta pojmenovaná po Gustavu Mahlerovi je 25km dlouhá a že vede z Želiva k Wolkerovu památníku u Lipnice. Doma jsem si ověřil, že značka není zakreslena v mapách SHOCart vydaných do roku 2007. Protože do 50 km od Ledče není pěší trasa KČT, kterou bych na kole neprojel, nedalo mi to a ještě v prosinci jsem na dvakrát podnikl průzkum cesty Gustava Mahlera.

     1. úsek: Kaliště - Wolkerův památník

     Značka vede přes Kaliště, Proseč, Pusté Lhotsko, Řečici, Kejžlici a Orlovy. Končí u Wolkerova památníku. Délka 12,5 km.

     Tento úsek mě příjemně překvapil. Sice jsem značku ztratil ještě dříve než jsem vyjel z Kaliště, a za chvíli jsem za rybníkem krátce bloudil podruhé, ale zato jem objevil do Proseče novou cestu, jdoucí téměř po rovině, po loukách obklopených lesy.

     Těsně před Prosečí se značka napojuje na silnici. Následuje průjezd Prosečí. Po několikáté jsem si všiml, že značky kolem jednoho stavení na konci vesnice jsou opětovně přemalovány či zamazány. Naštěstí se jedná o krátký úsek a prakticky se zde nedá zabloudit. Na konci vsi stojí za povšimnutí Prosečská tvrz, velikostí podobná Melechovské, ale zachovalejší.

     Zbytek cesty nebyl pro mne neznámý. Značka pokračuje od tvrze přes pole do Pustého Lhotska. Tuhle cestu mám rád. Téměř po rovině. Polňačka, po které to pěkně odsejpá.

     Následuje sjezdík do Pustého Lhotska. Za vesnicí se naskýtají první výhledy na hrad Lipnici. Značka vede po málo používané silničce. Z prvního kopce hned za vsí je potřeba to pustit, aby se ušetřily síly do následujícího stoupání.

     V Řečici stojí za to se na chvíli zastavit a prohlédnout si jeden z tzv. Podlipnických kostelů, který je zajímavý nejen vnitřními malbami, ale také dřevěnou zvonicí a kruhovým obranným valem, ze kterého je opět krásný výhled na Lipnici.

    Z Řečice do Kejžlice kopíruje zelená značka polní silničku, která pozvolna klesá a kde opět není žádný provoz.

     Zatímco do Kejžlice vede trasa převážně po rovině nebo klesá, cesta z Kejžlice až na rozcestí s modrou turistickou značkou nad Novým Dvorem neustále stoupá. Značka prochází kolem (V)Orlovské myslivny, kde A.B. Svojsík psal první příručku českého skautingu, o čemž vypovídá pamětní deska.

     Nad Novým Dvorem se značka napojuje na dřívější zelené značení. Po silnici sjedeme téměř až na konec trasy. Zbývá jen pár desítek metrů po kořenech k Wolkerovu památníku. V těchto místech se v letech 1912-1918 konaly skautské tábory. Jednoho z nich se také zúčastnil básník Jiří Wolker. Spolu s novým značením se u Wolkerova památníku objevilo nové turistické odpočívadlo. Zelená značka u památníku končí, dále na Lipnici pokračuje značka žlutá.

mapka 1. úseku

     2. úsek: Kaliště-Želiv

     Značka vede z Kaliště přes Holušice, Speřice, Lhotice, Lískovice. Končí u želivského kláštera. Délka 12,5 km.

     Z počátku trasa kopíruje polní silničku. Příjemná jízda končí za Speřicemi po přejetí dálnice, kde končí asfalt a pozvolné klesání. Nyní začíná jízda nahoru, dolů, lepší cesty střídají horší.

     Za dálnicí mě značka zavedla do údolí, následoval brod a stoupání lesní úvozovou cestou. Po nedávné těžbě byla cesta rozoraná, rozměklá a plná bláta. Praceně jsem nabral výšku, přejel silnici Senožaty-Jiřice a sjel po cestě a po louce do Lhotic. Tahle část se příliš nepovedla, zbytečná ztráta výšky, špatné cesty. Náladu mi pozvedlo stádo asi 20 srnek, které přede mnou začaly ve zmatku prchat různými směry. Pod Lhoticemi na stráni nad Želivkou stávalo hradiště, po němž zůstaly terénní nerovnosti. K hradišti nevede značka ani cesta, přesto není problém ho podle mapy najít. Ve Lhoticích jsem ztratil značku. Už jsem si myslel, že se odtamtud nevymotám. Dvakrát jsem se vracel zpátky do vsi.

     Nakocec se mi podařilo Lhotice zdárně opustit po silničce na Petrovice. Kousek nad vsí značka zahnula doprava do pole. Nevím, jestli o kousek výš byla cesta. Já jsem jel po poli. Štěstí, že bylo uvláčené a umrzlé. Po chvíli se přece jen objevila zarostlá cesta, po které jsem pracně nabíral ztracenou výšku.

     Z Lískovic do Vřesníku sleduje značka silnici. Z Vřesníku jsem jel dál po zarostlé polní cestě. Naštěstí cesta klesala a tak to tolik nevadilo. Následoval kousek lesní pěšiny plné kořenů a poslední zakufrování, když jsem po vyjetí z lesa pokračoval po vrstevnici, zatímco značka zamířila dolů k řece. Hned na kraji Želiva se značka přesunuje na druhý břeh řeky a spojuje s červenou turistickou značkou. Obě pak míří ke klášteru. Já jsem jel na opačnou stranu k elektrárně.

mapka 2. úseku

     Závěrem...

     Úsek Kaliště-Wolkerův památník je pro jízdu na kole snažší. Dá se jet na trekingovém kole. Je zde toho mnohem více k vidění, nedochází ke zbytečným ztrátám výšky. Pro úsek Kaliště-Želiv bych doporučil kolo horské. Tento úsek je fyzicky i technicky náročnější, vede po horších cestách. Ve  směru od Želiva bych ho jet  nechtěl.

    Za 24 km nové značené pěší trasy nejen pro pěší patří Klubu českých turistů poděkování. Měl bych však výtku k práci značkaře. Ten si práci trochu ulehčoval, občas kreslil značky společné pro oba směry, takže jsou vidět, až když k nim dojedete.

01.02.2008 14:53:10
pavel.73
Profile for pavel.73
Stránky ledečského bajkera:
pavel.73@atlas.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one